Chodí žebrák po dědině
- Chodí žebrák po dědině
Chodí žebrák po dědině, máło chleba vyptał, a dyž došéł za dědinu, s kabelú o zem prał, aby čert sedláky, pověšał za ftáky, ja dyž nescú nakrmiti, chudobné žebráky.- Šeł žebrák ze žebračkú po ptaňú
Šeł žebrák ze žebračkú po ptaňú, žebráčka spadla a žebrák na ňu, žebrák sa směje, žebračka płače, že bude zas to małé žebráče.- Žebrák, žebrák, žebráčisko
Žebrák, žebrák, žebráčisko,jeho žena trhanisko, s hołú riťú choďá spávat,s hładem mosá ráno stávat.- Dědinú žebrák šéł
Dědinú žebrák šéł, z nohavic mu vyšéł, nehaňbo, co chodíš, co si ho neskludíš? Neskludím, neskovám, kdo ně to rozkáže, kdo gatě rozvázał, nech ích aj zaváže!